Design a konstrukce
V časopise Canadian Boating recenzent popsal model 29 jako tradičně vypadající, jak jen může laminátová sériová jachta být, s pružným ombrem končícím na plošině pro čelen a s vysokou siluetou. Podvodní část trupu má hluboký kýl a dlouhý plný kýl s připojeným kormidlem, zatímco příďové sekce jsou poměrně plné a šířka se vyrovnává některým větším výkonnostně orientovaným jachtám. Konstrukce specifikovala hmotnost prázdné lodi 7 100 liber, ale prezident loděnice Bayfield Jake Rogerson poznamenal, že loď byla ve skutečnosti postavena těžší a pevnější, takže reálná hmotnost se pohybuje kolem 8 500 liber. Tvar kýlu je vylisován společně s trupem a zátěž je usazená uvnitř; eloxovaný hliníkový stěžeň je usazen na překližkovém bloku, který je nalaminován jako polostrukturální dnová deska kýlu. Sloupky zábradlí jsou robustní a dobře zajištěné, umístěné mírně více dovnitř na pevných podložkách, což mírně zužuje pracovní prostor na palubě. Vnitřní vanty jsou připevněny k bocím trupu a zřídka zatékají; vnější vanty procházejí palubou. Vnitřní teak je neolakovaný, jako u všech lodí Bayfield, ačkoli Rogerson doporučoval pro delší životnost provést povrchovou úpravu. (1)
Oplachtění a ovladatelnost
Oplachtění typu kutr rozděluje skromnou plochu plachet mezi stěhovku a vrcholovku namísto jediné přední plachty a v konstrukci nebyl vyhrazen prostor pro spinakr. Zkušební jachtaři zjistili, že vrcholovka musí při obratech proti větru procházet mezi předním stěhem a stěhovkou bez vyvazovacího lana a že vazák stěhovky při obratech zahýbal otěžemi vrcholovky; Rogerson na to reagoval tvrzením, že systémový obrat proti větru – nejprve stěhovka, po hlavní plachtě teprve vrcholovka – tento problém vyřeší. Hlavní otěže vedou k krátkému otěžovému vozíku na záďovém límu a jsou ideální pro kormidelníka u kormidelního kola. Majitelé uvádějí, že loď pluje pozoruhodně dobře ve slabém větru, není rychlá jako závodní loď, ale je lepší, než se dalo od plachetnice s plným kýlem a oplachtěním typu kutr očekávat, a v druhých dvaceti uzlech větru je velmi tuhá a suchá i ve třech až čtyřech stopách vlnách. Druhé hluboké refování rozšiřuje možnosti; loď si poradí i v těžším počasí s refováním do 20 uzlů větru. Zkušební jachtaři zaznamenali značnou tendenci vyostřovat do návětří, což podle Rogersona vyvažuje hlavní plachta s ráhnem odkloněným do závětří. Na motor se dokáže otočit na svou délku. (1)
Ubytování
Model 29 se vzdává příďové kajuty ve tvaru V, čímž uvolňuje prostor na přídi pro neobvykle velkou toaletu s integrovaným dřezem pro sprchu, šatní skříň a obrovskou kajutovou studánku na kotvu. Lodní záchod má dokonce malé polstrované sedátko. Uprostřed lodi je skládací stůl ve středové ose s držákem na láhve, po pravoboku se nachází rozkládací dvojlůžko a po levoboku pohovka; posuvné teakové přepážky zajišťují soukromí. Na zádi odděluje polostěna kuchyňku na pravoboku od mapového stolu na levoboku, za nimiž jsou záďové kóje – pravobok je dostatečně dlouhý, levobok o něco kratší. Větrání zajišťuje čtyři otevírací iluminátory a dnová lukna. Majitel vysoký 5'10" má v celém interiéru plnou výšku k stání. Dlouhá nástavba poskytuje velký objem, ale menší kokpit; boční paluby jsou široké a záchranné lana jsou bezpečně umístěna vysoko. Někteří mají rádi teak tmavší. Pohovky jsou jako sedačky úzké, ale jako lůžka jsou velmi pohodlné. V hlubokých dnových prostorech lze uložit konzervy a kotevní řetěz. (1)
Známé problémy
Odtok vody z kokpitu je slabý: majitel uvádí, že loď do sebe zachytává obrovské množství vody s pouhými dvěma malými odtoky o průměru přibližně 1,5 palce. Výtah hlavní plachty se neustále zachycuje na lazyjackách. Lednice rychle taje led. Kotevní desky vantů Taylor měly netěsnosti, které byly opraveny; úchyty a čelisti záchranného stěhu u expozitní lodi byly nesourodé, ačkoli Rogerson tvrdil, že nedošlo k žádným poruchám. Lodní záchod postrádal profilované krytové dílko, což bylo napraveno. U raných lodí chyběla izolace horní plochy stolu; pozdější trupy dostaly dvousložkovou pěnu. Kovový kohoutek byl přemontován kvůli vyřešení problému s mělkým dnovým prostorem. (2)
Refity a vlastnictví
Clive Taylor odstranil pravobokovou kóji pro větší kuchyňku. Přístup k motoru je vynikající přes kokpitovou luknu a schody do kajuty; u jedné lodi z východního pobřeží byl motor na palubě měněn za půl hodiny. Motor Yanmar 2GM (~13 hp, 35A alternátor) je snadno servisovatelný. Varianta s kormidlem na kole umisťuje kormidelníka na vyvýšené sedadlo, ale při stání ho tlačí; pína ho sice osvobozuje od otěží, ale ubírá místo na nohy. (1)
Verdikt
Bayfield 29 je robustní, na oceán schopná plachetnice pro páry nebo osamělé jachtaře, která mění rychlost za vnitřní objem, mělký ponor a chytrou příďovou kajutu bez úchytů vantů. Slabé odtoky z kokpitu a drobné tření takeláže jsou kompenzovány vynikajícím přístupem k motoru a nadčasovým uspořádáním interiéru.
Klady
- Mělký kýl o délce 3,5 stopy s reálnou stabilitou pro oceánskou plavbu
- Neobvyklý interiér bez příďové kajuty s velkou toaletou a úložnými prostory
- Vynikající přístup k motoru a jednoduchá logika kutrového oplachtění
- Tuhá, suchá loď vhodná do slabého větru při hmotnosti prázdné lodi pod 8 500 lb
Zápory
- Kokpit zadržuje vodu kvůli nedostatečným odtokům
- Tendence vyostřovat do návětří a tření při obratech s vrcholovou plachtou vyžadují aktivní řízení
- Levoboká záďová kóje je krátká; sedačky na pohovce jsou úzké
- Rané trupy postrádají izolaci protilehlého dna; chladicí box je neefektivní
